Rakovina u psa – veškeré informace o průběhu a možnostech léčby

Rakovina u psa, obávaná diagnóza u lidí, je bohužel stejně devastující i pro naše čtyřnohé přátele. S rostoucí délkou života psů a pokroky ve veterinární medicíně se rakovina stává stále častějším problémem, který postihuje psy všech plemen, věku a velikosti. Porozumění této nemoci, jejím příznakům, diagnostice, léčbě a prevenci je klíčové pro každého majitele psa, aby mohl svému zvířeti zajistit co nejlepší péči a prodloužit mu kvalitní život.

Co je rakovina a jak vzniká u psů?

Rakovina je souhrnný název pro skupinu chorob charakterizovaných nekontrolovaným růstem a šířením abnormálních buněk v těle. Tyto buňky, nazývané nádorové buňky, se množí bez ohledu na normální regulační mechanismy organismu a vytvářejí shluky tkání – nádory.

Existují dva hlavní typy nádorů:

  • Benigní (nezhoubné) nádory: Tyto nádory obvykle rostou pomalu, jsou ohraničené a nešíří se do jiných částí těla (nemetastazují). I když mohou způsobovat problémy tlakem na okolní tkáně nebo orgány, obvykle nejsou život ohrožující a po chirurgickém odstranění se často nevrací.
  • Maligní (zhoubné) nádory – rakovina: Tyto nádory rostou rychle, jsou invazivní a mají schopnost metastazovat, tedy šířit se krví nebo lymfatickým systémem do vzdálených částí těla, kde vytvářejí nové nádory. Maligní nádory jsou vysoce nebezpečné a bez léčby mohou vést k selhání orgánů a smrti.

Příčina vzniku rakoviny u psů je multifaktoriální a často zahrnuje kombinaci genetických predispozic, faktorů životního prostředí a životního stylu. Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  • Genetika a plemenná predispozice: Některá plemena jsou k rakovině náchylnější než jiná. Například zlatí retrieveři, boxeři, bernští salašničtí psi, rotvajleři a němečtí ovčáci mají zvýšené riziko vzniku určitých typů rakoviny (např. lymfom, mastocytom, hemangiosarkom, osteosarkom).
  • Věk: Rakovina je primárně chorobou stárnoucích psů, s vyšším věkem se riziko výrazně zvyšuje.
  • Environmentální faktory: Expozice karcinogenům v životním prostředí, jako jsou pesticidy, herbicidy, znečištěné ovzduší, cigaretový kouř (pasivní kouření), azbest nebo některé chemikálie, může přispět k rozvoji rakoviny.
  • Výživa a obezita: Nekvalitní strava a obezita mohou oslabit imunitní systém a zvýšit záněty v těle, což může podpořit vznik rakoviny.
  • Hormonální vlivy: Některé nádory jsou hormonálně závislé. Například nekastrované feny mají vyšší riziko nádorů mléčné žlázy.
  • Virové infekce: Vzácně mohou některé viry (např. papilomaviry) hrát roli při vzniku určitých typů rakoviny.
  • Chronické záněty: Dlouhodobé záněty v těle mohou vést k poškození buněk a zvýšit riziko mutací.

Nejčastější typy rakoviny u psů

Rakovina se může u psů projevit v mnoha formách a postihnout prakticky jakýkoli orgán nebo tkáň. Mezi nejčastější typy patří:

  1. Lymfom (lymfosarkom): Jeden z nejběžnějších psích nádorů, postihující lymfatický systém (uzliny, slezinu, játra, kostní dřeň). Často se projevuje zvětšenými mízními uzlinami, ale může postihnout i vnitřní orgány.
  2. Mastocytom (nádor žírných buněk): Nádor kůže, který může být benigní i maligní. Je známý svou nepředvídatelností a schopností metastazovat. Může se objevit kdekoli na těle.
  3. Hemangiosarkom: Agresivní nádor krevních cév, často postihující slezinu, srdce nebo kůži. Typický je rychlý růst a vysoká metastatická aktivita.
  4. Osteosarkom: Nejčastější zhoubný nádor kostí u psů, obvykle postihuje velké a gigantické plemena. Projevuje se bolestí a kulháním. Má vysokou tendenci k metastázování do plic.
  5. Nádory mléčné žlázy: Velmi časté u nekastrovaných fen. Mohou být benigní i maligní, přičemž přibližně polovina je zhoubných. Včasná kastrace (před prvním háráním) výrazně snižuje riziko.
  6. Nádory měkkých tkání (sarkomy): Mohou vznikat z různých typů pojivové tkáně (tuk, svaly, šlachy). Mohou se objevit kdekoli na těle a mají různou agresivitu.
  7. Melanom: Nádor melanocytů (buněk produkujících pigment). Často se vyskytuje v ústní dutině, na prstech nebo na kůži. Maligní melanomy jsou velmi agresivní.
  8. Nádory močového měchýře (přechodně buněčný karcinom): Relativně vzácné, ale agresivní nádory. Příznaky zahrnují obtížné močení, krev v moči a časté močení.
  9. Nádory jater a sleziny: Mohou být primární nebo metastatické. Příznaky jsou často nespecifické (úbytek váhy, letargie, zvracení).

Příznaky rakoviny u psa: Na co si dát pozor

Včasné rozpoznání příznaků je klíčové pro úspěšnou léčbu. Majitelé by měli být pozorní k jakýmkoli změnám v chování, vzhledu nebo fyziologických funkcích svého psa. I když níže uvedené příznaky nemusí vždy znamenat rakovinu, měli by být důvodem k okamžité návštěvě veterináře.

Varovné signály rakoviny u psů (tzv. „10 varovných znamení“):

  1. Nezvyklé otoky nebo bulky, které rostou nebo nemizí: Jakákoli nová bulka na těle, nebo stávající, která mění velikost či tvar, by měla být vyšetřena.
  2. Rány, které se nehojí: Nezahojené rány, vředy nebo léze, zejména na kůži nebo sliznicích, mohou být známkou rakoviny kůže nebo ústní dutiny.
  3. Úbytek hmotnosti bez zjevné příčiny: Nevysvětlitelná ztráta váhy, i když pes normálně jí, je často alarmující.
  4. Ztráta chuti k jídlu nebo obtíže s polykáním: Pes, který odmítá jídlo nebo má potíže s jídlem či polykáním, může mít nádor v ústní dutině, krku nebo trávicím traktu.
  5. Krvácení nebo výtok z jakéhokoli tělního otvoru: Krev v moči, stolici, zvratcích, výtok z nosu, očí nebo vaginální výtok, pokud není zjevná jiná příčina.
  6. Pach z úst, potíže s dýcháním: Neobvyklý zápach z tlamy, obtížné dýchání, kašel nebo dušnost.
  7. Letargie nebo snížená energie: Náhlá únava, apatie, nechuť k aktivitám, které pes dříve miloval.
  8. Kulhání nebo ztuhlost: Nevysvětlitelné kulhání, bolest kloubů nebo kostí, otoky končetin.
  9. Potíže s močením nebo vyprazdňováním: Namáhavé močení, časté močení, potíže s vyprazdňováním, průjem nebo zácpa.
  10. Bolest nebo citlivost na dotek: Pes reaguje bolestí na dotek určité části těla.

Je důležité si uvědomit, že mnoho z těchto příznaků může být způsobeno i jinými, méně závažnými stavy. Nicméně, pokud si všimnete některého z těchto symptomů, je nezbytné co nejdříve navštívit veterinárního lékaře.

Diagnostika rakoviny u psa

Diagnostika rakoviny u psů vyžaduje komplexní přístup a často zahrnuje několik kroků:

  1. Důkladná klinická prohlídka a anamnéza: Veterinář provede celkové vyšetření, prohmatá mízní uzliny a břicho a zeptá se na historii a příznaky psa.
  2. Biopsie a histopatologie: Toto je zlatý standard pro potvrzení diagnózy rakoviny. Malý vzorek podezřelé tkáně se odebere (biopsie) a pošle se do laboratoře, kde ho patolog vyšetří pod mikroskopem. Biopsie určí, zda je nádor benigní nebo maligní, a jakého je typu.
  3. Cytologie: Rychlá a méně invazivní metoda, při které se odebere vzorek buněk (např. z bulky jehlou) a vyšetří se pod mikroskopem. Může poskytnout předběžnou diagnózu, ale pro definitivní potvrzení je často nutná biopsie.
  4. Rentgenové snímky (RTG): Používají se k posouzení plic (metastázy), kostí (osteosarkom) nebo jiných orgánů.
  5. Ultrazvukové vyšetření (USG): Umožňuje detailní prohlídku vnitřních orgánů, jako jsou játra, slezina, ledviny, močový měchýř a střeva, a detekci nádorů nebo metastáz.
  6. Krevní testy a rozbor moči: Pomáhají posoudit celkový zdravotní stav psa, funkci orgánů a mohou odhalit abnormality spojené s rakovinou (např. anémii, zvýšené jaterní enzymy). Specifické nádorové markery, které jsou běžné v humánní medicíně, jsou u psů méně časté, ale některé jsou k dispozici pro specifické typy rakoviny.
  7. Pokročilé zobrazovací metody:
    • CT (počítačová tomografie) a MRI (magnetická rezonance): Poskytují detailní trojrozměrné obrazy orgánů a tkání, což je zásadní pro přesné určení rozsahu nádoru a plánování léčby.
    • PET sken (pozitronová emisní tomografie): Stále vzácnější, ale v některých specializovaných centrech dostupná metoda, která může odhalit metabolickou aktivitu nádorových buněk.

Možnosti léčby rakoviny u psa

Léčebný plán závisí na typu rakoviny, její fázi (rozsahu šíření), celkovém zdravotním stavu psa a finančních možnostech majitele. Často se kombinuje několik metod. Cílem léčby je buď vyléčení (remise), prodloužení kvalitního života nebo zmírnění příznaků a bolesti (paliativní péče).

Hlavní léčebné modality:

  1. Chirurgie: Často první volba pro solidní nádory. Cílem je úplné odstranění nádoru a dostatečného okraje zdravé tkáně, aby se minimalizovalo riziko recidivy. V některých případech, jako je amputace končetiny u osteosarkomu, může chirurgie významně prodloužit život.
  2. Chemoterapie: Používá se k ničení rychle se dělících buněk, včetně nádorových. Podává se orálně nebo injekčně. Chemoterapie u psů je obvykle méně agresivní než u lidí a je zaměřena na minimalizaci vedlejších účinků, aby byla zachována kvalita života. Může být použita po operaci (adjuvantní), před operací (neoadjuvantní) nebo jako samostatná léčba pro nádory, které nelze operovat (např. lymfom).
  3. Radiační terapie (radioterapie): Využívá vysoce energetické záření k ničení nádorových buněk. Používá se pro lokální kontrolu nádorů, které nelze chirurgicky odstranit, nebo k ošetření zbytkových nádorových buněk po operaci. Vyžaduje sedaci nebo anestezii psa.
  4. Imunoterapie: Novější a slibná metoda, která využívá vlastní imunitní systém psa k boji proti rakovině. Může zahrnovat vakcíny proti rakovině nebo monoklonální protilátky. Je k dispozici pro specifické typy rakoviny (např. melanom).
  5. Cílená terapie: Léky, které se zaměřují na specifické molekulární dráhy nebo proteiny, které jsou klíčové pro růst a přežití nádorových buněk. Jsou obvykle spojeny s menším množstvím vedlejších účinků než tradiční chemoterapie.
  6. Paliativní péče: Zaměřuje se na zmírnění bolesti a zlepšení kvality života psa, pokud vyléčení není možné. Zahrnuje podávání léků proti bolesti, podporu výživy a celkovou péči.
  7. Holistické a doplňkové terapie: Někteří majitelé se obracejí k doplňkovým terapiím, jako je bylinná medicína, akupunktura nebo dietní úpravy. Tyto metody by měly být vždy konzultovány s veterinářem a neměly by nahrazovat konvenční léčbu, ale mohou ji doplňovat.

Život s psem s rakovinou a prognóza

Diagnóza rakoviny je pro majitele psa vždy šokující. Důležité je si uvědomit, že to není konec světa a mnoho psů s rakovinou může žít kvalitní život po dlouhou dobu s vhodnou léčbou.

Důležité aspekty života s psem s rakovinou:

  • Pravidelné kontroly: Váš veterinář bude chtít psa pravidelně kontrolovat, aby monitoroval průběh léčby a včas zachytil případné komplikace nebo recidivu.
  • Kvalita života: Cílem je vždy zachovat co nejlepší kvalitu života psa. To znamená minimalizovat bolest, udržovat chuť k jídlu a umožnit psovi co nejnormálnější aktivity.
  • Výživa: Strava hraje důležitou roli. Veterinář může doporučit speciální dietu pro psy s rakovinou, která podporuje imunitní systém a dodává potřebné živiny.
  • Emocionální podpora: Nebojte se vyhledat podporu u rodiny, přátel nebo ve skupinách pro majitele psů s rakovinou. Je to náročné období a je v pořádku cítit se přemožený.
  • Eutanazie: Nejtěžší rozhodnutí, které může majitel učinit. Pokud se kvalita života psa výrazně zhorší a pes trpí navzdory paliativní péči, je důležité zvážit eutanazii jako akt lásky a milosrdenství, který ukončí jeho utrpení.

Prognóza: Prognóza se liší v závislosti na mnoha faktorech:

  • Typ rakoviny: Některé typy rakoviny jsou agresivnější než jiné.
  • Stádium rakoviny: Včasná diagnóza a léčba zlepšují prognózu. Nádory, které metastazovaly, mají horší prognózu.
  • Lokalizace nádoru: Některé umístění nádoru jsou hůře operovatelné nebo léčitelné.
  • Odpověď na léčbu: Každý pes reaguje na léčbu jinak.
  • Celkový zdravotní stav psa: Zdravý pes s dobrým imunitním systémem má obvykle lepší prognózu.
  • Věk psa: Mladší psi mohou lépe snášet intenzivní léčbu.

Vždy se ptejte svého veterinárního onkologa na konkrétní prognózu pro vašeho psa a možnosti léčby.

Prevence rakoviny u psa

Úplná prevence rakoviny u psa není možná, ale existují kroky, které můžete podniknout k minimalizaci rizika a podpoře celkového zdraví vašeho psa:

  1. Včasná kastrace/sterilizace: U fen snižuje riziko nádorů mléčné žlázy a dělohy, u samců může snížit riziko nádorů varlat (pokud jsou nesestouplá).
  2. Vyvážená a kvalitní strava: Krmte svého psa kvalitní stravou bohatou na antioxidanty a s nízkým obsahem zpracovaných přísad. Vyvarujte se obezitě, která je rizikovým faktorem.
  3. Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita pomáhá udržovat zdravou váhu a podporuje imunitní systém.
  4. Minimalizace expozice karcinogenům: Omezte vystavení psa pesticidům, herbicidům, cigaretovému kouři a dalším chemikáliím. Používejte netoxické čisticí prostředky.
  5. Pravidelné veterinární prohlídky: Aspoň jednou ročně, u starších psů i dvakrát ročně. Včasné vyšetření a screening mohou odhalit problémy dříve, než se stanou vážnými.
  6. Všímejte si změn: Pravidelně prohmatávejte svého psa, všímejte si jakýchkoli nových bulek, ran, změn v chování nebo apetitu. Čím dříve se problém odhalí, tím lepší je prognóza.
  7. Zodpovědný chov: Pokud uvažujete o koupi štěněte, zjistěte si, zda v linii rodičů a prarodičů nejsou časté výskyty rakoviny specifických pro dané plemeno.

Rakovina je vážné onemocnění, které vyžaduje komplexní a individuální přístup. I přes náročnost diagnózy a léčby, moderní veterinární medicína nabízí mnoho možností, jak pomoci psům žít s rakovinou, nebo ji dokonce překonat. Klíčem je včasné rozpoznání příznaků, okamžitá návštěva veterináře a aktivní spolupráce s ním. S láskyplnou péčí, trpělivostí a odhodláním můžete svému čtyřnohému společníkovi zajistit co nejlepší kvalitu života i tváří v tvář této náročné nemoci. Pamatujte, že nejdůležitější je být pro svého psa oporou a udělat pro něj to nejlepší, co je ve vašich silách.