Evropská komise (EK) v pátek představila dlouho očekávanou revizi systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1. Tato revize si klade za cíl zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, avšak s důrazem na propojení tohoto procesu s investicemi do dekarbonizace. Firmy, které chtějí nadále těžit z bezplatných povolenek, budou muset vypracovat a realizovat plány na snižování emisí. Tento krok je považován za důležitý v kontextu budoucího rozvoje evropské klimatické politiky a cílů v oblasti ochrany klimatu.
Návrh reformy ETS 1, který byl představen, považuje EK za jeden z nejúčinnějších nástrojů pro snižování příspěvku Evropské unie (EU) ke globálnímu oteplování. Komise také avizovala, že po roce 2040 dojde k postupnému zavedení dražby emisních povolenek. Tento krok vyvolává obavy a očekávání, neboť bude mít dalekosáhlé dopady na průmyslová odvětví, která jsou závislá na těchto povolenkách, a na celý trh s nimi. Podle odborníků je však nutné, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi ochranou životního prostředí a udržením konkurenceschopnosti evropského průmyslu.
Politické reakce na revizi systému
Reforma systému ETS 1 se setkala s různorodými reakcemi ze strany členských států. Například země jako Itálie, Polsko a Česko se postavily za návrh, který by měl být vůči průmyslu vstřícnější. Na druhé straně se však severské státy a Španělsko postavily proti jakémukoliv oslabení klimatických ambicí Unie. Tento rozpor mezi členskými státy naznačuje, že reformy procházející legislativním procesem budou pravděpodobně předmětem intenzivních debat a vyjednávání. Politické zájmy a ekonomické zájmy se v tomto kontextu střetávají a vyžadují pečlivé zvážení všech aspektů před přijetím konečného rozhodnutí.
Komise se v prohlášení vyjádřila, že revize systému ETS je navržena tak, aby přinesla průmyslu určité úlevy, ale zároveň si zachovala klíčovou úlohu v klimatické a energetické transformaci v souladu s evropským klimatickým zákonem. Tímto způsobem se EK snaží najít kompromis, který by uspokojil jak průmyslové zájmy, tak environmentální cíle. V rámci balíku návrhů byl rovněž předložen samostatný návrh, který reaguje na obavy některých průmyslových odvětví týkající se referenčních hodnot (benchmarků) v systému ETS.
Úpravy systému benchmarků a jejich dopady
Referenční hodnoty, tedy benchmarky, hrají klíčovou roli v systému ETS, neboť určují, kolik bezplatných povolenek dostane konkrétní průmyslový podnik. V minulosti se diskutovalo o snížení počtu bezplatně přidělovaných povolenek, což vyvolalo silný odpor ze strany některých členských států, včetně Česka. Evropská komise ve svém návrhu nezrušila systém benchmarků, ale navrhuje jeho úpravu, která zohlední elektrifikaci výroby. Tento krok by měl především pomoci chemickému průmyslu a rafineriím, které čelí vysokým nákladům na přechod na čistější technologie.
Navrhované úpravy by měly zpomalit zpřísňování některých referenčních hodnot, zejména pro teplo a paliva. Cílem je zmírnit dopady ETS na energeticky náročný průmysl, aniž by došlo k zásadnímu narušení základní architektury systému. Tento přístup ukazuje na snahu EK nalézt rovnováhu mezi ekologickými cíli a ekonomickými potřebami členských států a průmyslu. Diskuse o těchto změnách a jejich přijetí bude pravděpodobně probíhat v následujících měsících a bude vyžadovat širokou podporu mezi členskými státy a institucemi EU.