Slovenský premiér Robert Fico, vůdce strany Smer, v nedávném rozhovoru přednesl opětovný návrh na vojenskou neutralitu Slovenska. Tento postoj vyjádřil v diskusním pořadu televize TA3, kde dodal, že i přes jeho preference musí Slovensko dodržovat závazky vyplývající z členství v Severoatlantické alianci (NATO), do které země vstoupila v roce 2004. Fico uvedl, že i když by Slovensku více svědčila vojenská neutralita, nemá možnost ovlivnit situaci, neboť Slovensko je členem NATO. V rámci této aliance se Slovensko zavázalo k plnění svých povinností, které se týkají kolektivní obrany, avšak Fico zdůraznil, že to neznamená automatické vyslání vojáků na pomoc spojencům.
V rozhovoru Fico rovněž zmínil, že nechce, aby se Slovensko stalo součástí jakéhokoli vojenského konfliktu na základě článku 5 smlouvy NATO, který se týká kolektivní obrany. Tento článek stanoví, že útok na jednoho člena Aliance je útokem na všechny, což Fico zpochybnil s otázkou, s kým a proč by Slovensko mělo bojovat. V reakci na Ficoovy výroky se prezident Petr Pavel, který je bývalým generálem NATO, vyjádřil, že takové názory jsou vážné a mohou podkopávat bezpečnostní záruky, které NATO poskytuje svým členům. Fico na to reagoval s tím, že prezident Pavel by rád bojoval, což podle něj není reálné.
Premiér Fico také vyjádřil pochybnosti o účinnosti konvenční války proti Rusku, když prohlásil, že „válku s Ruskem nelze vyhrát s konvenčními zbraněmi.“ Tato slova reflektují jeho dlouhodobou kritiku postojů Evropské unie k válce na Ukrajině a vojenské pomoci, kterou EU poskytuje Kyjevu v jeho boji proti ruské agresi. Fico se domnívá, že Slovensko by mělo mít svá vlastní bezpečnostní kritéria a ne se bezmyšlenkovitě podřizovat závazkům, které mohou být v rozporu s jeho národními zájmy. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se Fico opakovaně vyjadřoval kriticky k expanzivnímu přístupu NATO a jeho vojenským aktivitám v regionu.
Fico a slovenská politika obrany
Fico již v minulosti vyjádřil, že by bylo lepší pro Slovensko, kdyby zůstalo vojensky neutrální. Tento názor vyjádřil loni v červnu, kdy spojil svou myšlenku s kritikou zbrojení, které považuje za nesmyslné. Jeho prohlášení přichází v době, kdy země EU a NATO oznámily plány na zvyšování výdajů na obranu, což Fico považuje za zbytečné a potenciálně nebezpečné. V kontextu rostoucích vojenských výdajů a napětí ve vztazích s Ruskem se otázka slovenské vojenské neutrality stává stále více aktuální. Fico se snaží oslovit část voličů, kteří sdílejí jeho názory na militarizaci a obrannou politiku.
V reakci na Ficoovy názory se objevily i hlasy z řad slovenských politiků, kteří se vymezují vůči jeho pojetí článku 5 NATO. Politici z různých stran vyjádřili znepokojení nad tím, co považují za nebezpečné zpochybňování bezpečnostních závazků země. Proti Ficoovým názorům se postavili i někteří experti na obranu, kteří varují, že neutralita by mohla ohrozit bezpečnostní záruky Slovenska a jeho postavení v rámci evropské a transatlantické bezpečnostní architektury. Tento spor o vojenskou neutralitu a závazky v rámci NATO může mít vliv i na nadcházející volby a politickou budoucnost Slovenska.
Budoucnost slovenské obranné politiky
Otázka slovenské vojenské neutrality se stává stále více relevantní v kontextu měnící se geopolitické situace. S rostoucím napětím mezi Západem a Ruskem se mnozí ptají, jakou strategii by mělo Slovensko zvolit. Fico se snaží prosadit názor, že Slovensko by mělo usilovat o větší autonomii v oblasti obrany a bezpečnosti, což může čelit kritice ze strany proevropských a proatlantických sil. Vzhledem k tomu, že Fico je dlouhodobě kritizován za jeho přístup k mezinárodní politice, otázka, zda jeho názory najdou podporu u širší veřejnosti, zůstává otevřená. Slovenská politika obrany se tak nachází na křižovatce, kde se mísí tradiční bezpečnostní závazky s novými výzvami a obavami o budoucnost.
