Pouhých několik měsíců před prezidentskými volbami se ve Francii rozbíhají rozpočtová jednání, která se odehrávají na pozadí stagnující ekonomiky a hospodářského poklesu. Vláda plánuje úspory ve výši 54 miliard eur (přibližně 1,3 bilionu korun) na rok 2027. Přitom všechny ukazatele ukazují na zhoršující se ekonomickou situaci. Schodek veřejných financí se pohybuje kolem 5 procent a veřejný dluh dosáhl rekordní výše, což vyvolává obavy o budoucí stabilitu francouzské ekonomiky. V době, kdy úrokové sazby překonaly úroveň Řecka, je jasné, že situace vyžaduje rychlé a efektivní řešení.
Hospodářský růst ve Francii se v současnosti zastavil, což lze přičíst oživení po pandemii covidu, které se zpomalilo. Ve druhém čtvrtletí roku 2026 dosáhl hrubý domácí produkt (HDP) nulového růstu, a to zejména kvůli letním vlnám veder a suchu, které zasáhly zemědělství. V prvním čtvrtletí téhož roku došlo dokonce k poklesu HDP o 0,2 procenta, což se odehrálo na pozadí geopolitických napětí na Blízkém východě. V této souvislosti se Francie těsně vyhnula recesi, definované jako dvě po sobě jdoucí čtvrtletí poklesu HDP. Vláda nyní předpovídá pro rok 2026 mírný růst pouze 0,5 procenta, což je pod původními odhady, které činily 0,9 procenta.
V roce 2025 vzrostl HDP o 0,8 procenta, což je sice pozitivní signál, avšak ve srovnání s ostatními zeměmi eurozóny to není dostatečné. Například Irsko, které hostí mnoho amerických korporací, vykázalo ohromující růst 8 procent. Naopak země jako Španělsko a Portugalsko si vedly dobře, s růstem 2,8 a 1,9 procenta. Itálie se pohybovala na úrovni 0,5 procenta, zatímco Německo, největší ekonomika eurozóny, se po dvou letech poklesu dostalo zpět do kladných čísel s minimálním růstem 0,2 procenta. Tyto rozdíly ukazují na nerovnoměrnost v ekonomickém oživení v rámci eurozóny, což Francii komplikuje situaci.
Rostoucí veřejný dluh a jeho důsledky
Veřejný dluh Francie dosáhl rekordní výše 3,536 bilionu eur, což odpovídá zhruba 117,5 procenta HDP. Tento alarmující údaj naznačuje, že země se nachází na hranici fiskální udržitelnosti. Vysoké úrovně zadlužení mohou mít dlouhodobé důsledky, včetně vyšších nákladů na obsluhu dluhu a potenciálních problémů s financováním veřejných služeb. Vláda se musí připravit na to, že bude muset provést zásadní kroky k omezení schodku a stabilizaci veřejných financí. V současné situaci vláda čelí tlaku, aby našla rovnováhu mezi úsporami a investicemi, které by podpořily ekonomický růst.
Rostoucí zadlužení je také provázeno obavami z inflace, která opět začíná stoupat. Tato situace může mít negativní dopad na kupní sílu obyvatel a přispět k dalšímu poklesu životní úrovně. Míra nezaměstnanosti, kterou prezident Emmanuel Macron slíbil do roku 2027 snížit na 5 procent, se od roku 2025 stále zvyšuje. To naznačuje, že vláda se potýká s vážnými výzvami v oblasti trhu práce, což může mít dalekosáhlé důsledky pro sociální stabilitu a ekonomický růst.
Politické a ekonomické výzvy před Francií
Vzhledem k blížícím se prezidentským volbám čelí vláda nejen ekonomickým, ale i politickým výzvám. Opozice využívá situaci k tomu, aby kritizovala vládní politiky a požadovala změny ve směru k udržitelnosti a odpovědnosti veřejných financí. V mnoha ohledech se zdá, že vládní opatření nedokáží dostatečně reagovat na rychle se měnící ekonomické podmínky. To vyžaduje, aby vláda zvážila nové přístupy a strategie, které by umožnily efektivnější řešení současných problémů.
V rámci hospodářské politiky se také objevují názory, že by Francie měla více investovat do inovací a technologií, které by mohly stimulovat růst a konkurenceschopnost. V této souvislosti se nabízí otázka, zda jsou nynější politiky dostatečné na to, aby čelily výzvám, které před Francií stojí. Také je důležité, aby vláda našla způsob, jak zlepšit důvěru občanů v ekonomické řízení země, což bude klíčové pro stabilitu a podporu v nadcházejících volbách.
