Hongkong se v posledních měsících potýká s rostoucím tlakem na nezávislé knihkupectví a vydavatele, které úřady označují za šíření závadné literatury. Policie během letošního roku provedla razie v několika obchodech, kde byly prodávány knihy považované za pobuřující. Tyto akce jsou důsledkem přijetí zákonů o státní bezpečnosti, které vláda zdůvodňuje potřebou zajistit stabilitu v regionu. Podle oficiálních zdrojů se úřady zaměřují na publikace, jež údajně podněcují nenávist vůči vládě, soudům či bezpečnostním složkám, což má za následek zatčení minimálně jedenácti zaměstnanců knihkupectví.
Jedním z postižených je Hunter Bookstore, jehož majitelka Leticia Wong se vyjadřuje k situaci s frustrací. Upozorňuje, že vláda používá termín „měkký odpor“ jako nálepku pro označení těch, kteří se odváží vyjadřovat nesouhlas s oficiálními postoji. Wong dodává, že pro ni tento pojem nemá žádný význam a je to jen způsob, jak ji a další umělce a intelektuály stigmatizovat. „Stvořili to sami,“ říká. Tento jazyk cenzury a stigmatizace má za cíl zastrašit ty, kteří se snaží o zachování svobody slova a myšlení v Hongkongu.
Cenzura literatury a její důsledky
Historie cenzury v Hongkongu se výrazně změnila po roce 2015, kdy došlo k zmizení pěti zaměstnanců knihkupectví Causeway Bay Books. Ti byli známí pro prodej literatury, která se zabývala minulostí a současností čínského komunistického vedení. Jeden z jejich zakladatelů, Kuej Min-chaj, byl uneseni z Thajska a donucen k veřejnému doznání. Tato událost vyvolala mezinárodní pobouření a poukázala na zhoršující se situaci v oblasti svobody tisku a projevu v Hongkongu. V současnosti je Kuej Min-chaj odsouzen na deset let v čínském vězení, což demonstruje i to, jak daleko čínské úřady sahají, aby udržely kontrolu nad informacemi a názory.
Na pozadí této cenzury se také objevují příběhy těch, kteří se rozhodli zachovat odkaz nezávislé literatury, i když museli opustit Hongkong. Například kolega Kueje Min-chaje, který se usadil na Tchaj-wanu, otevřel knihkupectví pod stejným názvem jako původní obchod. Tento krok byl nejen aktem odvahy, ale i snahou o udržení kulturního odkazu, který čelí bezprecedentnímu útlaku. Knihkupectví se stala útočištěm pro ty, kteří hledají alternativní názory a literaturu, jež by nebyla cenzurována.
Reakce na situaci a mezinárodní kontext
Situace v Hongkongu vyvolala obavy nejen mezi místními obyvateli, ale i na mezinárodní scéně. Různé organizace pro ochranu lidských práv, jako je Amnesty International, vyjadřují znepokojení nad tím, jak se úřady snaží umlčet jakýkoli projev nesouhlasu. Tato cenzura se netýká pouze knih, ale i médií, škol a politických stran. Mnoho aktivistů a novinářů se rozhodlo opustit Hongkong, aby unikli represím a mohli pokračovat v boji za svobodu a demokracii z exilu. Tchaj-wan se v tomto kontextu stává symbolem svobody a otevřenosti, kam se uchylují ti, kdo se v Hongkongu cítí ohroženi.
Očekává se, že tlak na nezávislé knihkupectví a kulturní instituce bude i nadále narůstat. S tím, jak se situace v Hongkongu vyvíjí, se ukazuje, že cenzura se stává běžnou součástí života mnoha obyvatel. Mnozí se pokoušejí najít způsoby, jak se vyrovnat s tímto útlakem, a to jak prostřednictvím umění, tak i literatury. Přestože se vláda snaží omezit přístup k nezávislým informacím, lidé se i nadále snaží hledat cesty, jak vyjádřit své názory a myšlenky.