Nová monografie Michaely Krčmové s názvem „Lotte Frumi: Pražská malířka v Benátkách“ přináší fascinující pohled na život a dílo malířky Lotte Frumi, jejíž jméno bylo po dlouhá léta zapomenuto. Charlotte Radnitz, později známá jako Lotte Frumi, se narodila v roce 1899 do německojazyčné židovské rodiny v Praze. Její umělecká kariéra byla spojena s řadou významných jmen, jako byli Oskar Kokoschka nebo Ezra Pound, avšak dnes je její přínos českému i evropskému umění často opomíjen. V knize jsou přitom uvedeny nejen její umělecké úspěchy, ale i osobní osudy, které ji provázely během turbulentního 20. století.
Lotte Frumi byla jednou z nejvýznamnějších malířek pražského německého okruhu v meziválečném Československu. Její umělecká kariéra začala na počátku 20. století, kdy se aktivně zapojila do uměleckého dění prostřednictvím skupin Junge Kunst a Prager Secession. Její díla si našla cestu k publiku nejen v domácím prostředí, ale i v zahraničí, kde vystavovala v Berlíně, Paříži, Drážďanech a dalších významných městech. Velmi významnou kapitolou v jejím životě byl vztah s Itálií, kam pravidelně cestovala a kde v roce 1926 poprvé vystavovala na prestižním benátském Bienále. Frumi se této výstavy zúčastnila celkem pětkrát, což dokládá její uměleckou váhu a mezinárodní uznání.
Život v Benátkách a umělecký rozkvět
Po svatbě s Benátčanem Guidem Ehrenfreundem Frumim v roce 1938 se Lotte usadila natrvalo v Benátkách. Zatímco v Československu její jméno postupně upadalo v zapomnění, v Benátkách se její umělecká dráha nadále rozvíjela. Frumi malovala nejen benátské scenérie, ale i krajiny Dolomit a květinová zátiší. Její portréty významných osobností kulturního života, včetně básníka Ezry Pounda, se staly součástí jejího uměleckého odkazu. Do jejího života však tragicky zasáhla druhá světová válka, kdy byla pronásledována kvůli svému židovskému původu. Spolu se svým manželem se podařilo uniknout pronásledování a najít útočiště v Toskánsku, kde se jim podařilo přežít holocaust. Jejich rodinné kořeny však utrpěly nenahraditelné ztráty, když matka Lotte, Martha, zemřela v Terezíně.
Příběh zapomenuté umělkyně v dokumentech a obrazech
Monografie Michaely Krčmové zachycuje nejen uměleckou dráhu Lotte Frumi, ale také její osobní osud a životní zvraty, které ovlivnily její tvorbu. Autorka se vydala po stopách malířky do různých institucí a soukromých sbírek v Evropě a Spojených státech, kde shromáždila dosud nepublikované obrazy, fotografie a dokumenty. Tyto materiály přispívají k lepšímu pochopení jejího uměleckého přínosu a odhalují příběh ženy, jejíž život byl poznamenán významnými historickými událostmi. Publikace je cenným příspěvkem do českého uměleckého diskurzu a přináší nové pohledy na osobnosti, které formovaly kulturní scénu 20. století. Kniha Lotte Frumi: Pražská malířka v Benátkách se tak stává důležitým nástrojem pro znovuobjevení a zhodnocení jejího díla a přínosu, který by neměl být zapomenut.