Kraje letos nedostanou z fondu dopravy žádné finance na silnice

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) letos nedostanou kraje na opravy silnic druhých a třetích tříd žádné finanční prostředky. Tuto informaci oznámil liberecký hejtman Martin Půta, který je také předsedou komise Rady Asociace krajů pro dopravu. Podle jeho slov jde o první takovou situaci od roku 2015, kdy kraje pravidelně získávaly podporu na údržbu a opravy silnic. Ministerstvo dopravy, které tuto zprávu krajům předalo, uvedlo, že nemá žádnou rezervu. Půta, který se dlouhodobě angažuje v otázkách spojených s dopravní infrastrukturou, považuje tuto situaci za alarmující a varuje před důsledky, které mohou nastat pro venkovské oblasti.

Podle Půty lidé na venkově využívají krajské silnice mnohem častěji než dálnice nebo silnice první třídy, na které vyjíždějí jen příležitostně. Každodenní využívání krajských silnic si vyžaduje pravidelnou údržbu, kterou nyní krajské rozpočty nebudou schopny zajistit. Hejtman upozorňuje, že výnos ze spotřební daně z minerálních olejů, který tvoří příjem SFDI, by měl být alespoň částečně vracen krajinám, které tyto silnice spravují. „Je logické a spravedlivé, abychom dostali alespoň část těchto peněz zpět,“ dodává Půta s tím, že investice do krajských silnic by měly mít také své opodstatnění.

Prioritními projekty ministerstva dopravy se stávají výstavba dálnic, silnic první třídy a železniční infrastruktura. Půta s tímto směřováním nesouhlasí a argumentuje, že pravidelná podpora krajských silnic byla zahájena už v roce 2015. V uplynulých jedenácti letech získaly kraje přibližně 43 miliard korun, což umožnilo opravu zhruba 4300 kilometrů krajských silnic. „Je to otázka spravedlnosti a zajištění kvalitní dopravní obslužnosti pro všechny obyvatele,“ říká Půta. V rámci asociace krajů se očekává diskuse o financování krajských silnic, která by měla proběhnout v polovině září.

Kritika ze strany hejtmanů a obavy do budoucna

Podle Radima Holiše, předsedy Asociace krajů a hejtmana Zlínského kraje, téma financování krajských silnic ještě není uzavřené. Hejtman Holiš zdůraznil důležitost diskuse a naznačil, že situace by mohla vyžadovat další jednání s vládou. V současné době kraje žádaly o minimálně dvě miliardy korun, ale podle Holiše by optimální částka byla čtyři miliardy korun. Vzhledem k tomu, že ministerstvo dopravy již nyní naznačuje, že podobná situace by se mohla opakovat i v roce 2027, vyvstávají obavy o dlouhodobou udržitelnost krajských silnic.

Hejtmani z různých politických stran začínají vyjadřovat kritiku vůči aktuální vládě a jejímu přístupu k financování krajských silnic. Středočeská hejtmanka Petra Pecková z hnutí STAN se vyjádřila, že premiér Andrej Babiš bere krajům peníze, zatímco jeho hejtmani z ANO to akceptují. „Dříve se mohli přetrhnout kvůli pár milionům, dnes se krajům berou miliardy a oni bázlivě přikyvují,“ uvedla Pecková. Tato situace naznačuje, že politická a veřejná diskuse o financování silnic se stává stále napjatější a vyžaduje okamžitou pozornost od vlády.

Možné dopady na dopravu a veřejné služby

Důsledky nedostatku financí na údržbu krajských silnic se mohou projevit v mnoha oblastech, včetně bezpečnosti silničního provozu a kvality veřejných služeb. Špatný stav silnic může vést k častějším nehodám, což má přímý dopad na obyvatele, kteří jsou závislí na těchto komunikacích. Krajské silnice jsou často hlavními trasami pro školní autobusy a další veřejné dopravní prostředky, a jejich zhoršený stav může snížit dostupnost těchto služeb. Půta proto varuje, že pokud se situace nezlepší, mohou kraje čelit dalším problémům, které by mohly mít dalekosáhlé důsledky na život obyvatel.

Nedostatek financí na silnice také znamená, že kraje budou muset hledat alternativní způsoby, jak financovat opravy a údržbu. To může vést k nutnosti přesměrovat prostředky z jiných oblastí, což může mít negativní dopad na další veřejné projekty a služby. Hejtmani se shodují na tom, že je nezbytné, aby vláda zohlednila potřeby krajů a zajistila potřebné prostředky pro údržbu silnic. Bez této podpory se otázka dopravy v regionech stává kritickou a vyžaduje okamžitou pozornost jak od politiků, tak od veřejnosti.