Kupka vyzval k zastavení jmenování Lašáka do čela Letiště Praha

V pátek, 21. července, předseda opoziční ODS Martin Kupka veřejně vyzval ministryni financí Alenu Schillerovou a premiéra Andreje Babiše (oba ANO), aby upustili od jmenování Radomíra Lašáka do čela Letiště Praha. Kupka vyjádřil znepokojení nad tímto krokem, který považuje za ohrožení dobře fungující státní společnosti, jež vykazuje pozitivní hospodářské výsledky a růst. Ve svém prohlášení také zmiňuje, že jmenování Lašáka je spojeno s jeho minulostí v Českých aeroliniích, která skončila s mnoha problémy v hospodaření a propouštěním zaměstnanců. Vzhledem k těmto skutečnostem se Kupka obává, že jmenování Lašáka by mohlo vést k destabilizaci letiště a ohrozit jeho budoucnost.

Kupka označil výběrové řízení, v němž byl Lašák nominován, za netransparentní a nedostatečně informované. Upozornil na fakta, že Lašák neprošel ani do užšího výběru šesti kandidátů z původních devíti, což považuje za extrémně problematické. Dále uvedl, že ministryně financí Alena Schillerová lže, když tvrdí, že Letiště Praha se dostatečně nerozvíjí. Kupka požaduje, aby byly zveřejněny dokumenty k výběrovému řízení a v případě zjištění chyb v procesu, aby byl vypsán nový tendr. Tento krok by měl zajistit transparentnost a důvěru veřejnosti v další směřování letiště a jeho vedení.

Odbory Letiště Praha vyhlásily stávkovou pohotovost

Odborové organizace působící na Letišti Praha se k situaci postavily velmi vážně a vyhlásily stávkovou pohotovost. Toto rozhodnutí bylo učiněno na základě obav o další směřování letiště, které se zhoršuje nejen v důsledku nominace Lašáka, ale také v důsledku úvah o prodeji státního podílu v letišti. Odbory spojují Lašákovu kandidaturu se zánikem Českých aerolinií, což je pro ně znepokojující. Lašák v letech 2006 až 2009 vedl ČSA, během jeho působení došlo k propouštění zaměstnanců a přípravě privatizace, kterou nakonec přerušila hospodářská krize. Odbory nyní plánují zůstat ve stávkové pohotovosti a sledovat další kroky po 1. srpnu, kdy má Lašák nastoupit do funkce.

Podle ekonomů by prodej až 40procentního podílu v Letišti Praha mohl přinést státu zhruba 25 miliard korun, ale vyvstává otázka, zda by se tím stát nezbavil části budoucích dividend. Ekonomice by takový krok dával smysl pouze tehdy, pokud by byly výnosy použity na dlouhodobé investice nebo financování strategických projektů. Mnozí experti však varují, že pokud by se jednalo pouze o jednorázové zalepení schodku státního rozpočtu, považují takový krok za nevhodný. Kupka se obává, že v případě jmenování Lašáka a následné privatizace letiště by mohlo dojít k „loupeži století“, jak sám označil situaci.

Budoucnost Letiště Praha v nejistotě

Martin Kupka a ODS tedy vyzývají k transparentnímu a zodpovědnému postupu, který by zajistil státní kontrolu nad důležitými strategickými podniky. Odbory a opozice se shodují na tom, že pokud dojde k privatizaci, musí být zachovány vlivy státu a veřejnosti na důležitých rozhodnutích. V případě Letiště Praha, které je klíčovým dopravním uzlem pro celou zemi, by mělo být jasné, jakým způsobem se budou investice do jeho rozvoje realizovat a jaký vliv na to bude mít případný vstup soukromého kapitálu. V současné době je tedy budoucnost letiště v nejistotě a všichni zainteresovaní čekají na další kroky vlády a rozhodnutí ohledně Lašákovy nominace.