Maďarský premiér Péter Magyar v pondělí obvinil opoziční stranu Fidesz z toho, že „přepnula na ruční ovládání prezidenta Tamáse Sulyoka“. Toto obvinění přichází v době, kdy maďarští poslanci plánují klíčové hlasování o dodatku k ústavě, který by mohl umožnit odvolání současného prezidenta. Magyarova slova odrážejí napětí mezi vládní stranou a bývalou vládou Fidesz, která v dubnových parlamentních volbách po šestnácti letech přišla o moc. Podle zpráv agentury MTI se očekává, že hlasování bude mít významný dopad na politickou scénu v Maďarsku a na budoucnost prezidenta Sulyoka.
Premiér Magyar označil nadcházející hlasování za „klíčový krok v operaci Očistný oheň“, jejímž cílem je odstranit ekonomickou a politickou mafii, kterou jeho předchůdce Viktor Orbán vytvořil. Dodatky k ústavě, o kterých se má hlasovat, mají podle jeho slov také umožnit odvolání „Orbánových politických loutek“ z veřejných funkcí. Mezi tyto loutky zahrnuje i prezidenta Sulyoka, jehož roli v politice označuje za nedostatečnou. Magyar tvrdí, že Sulyok se nepostavil proti antidemokratickým krokům prosazeným Orbánovou vládou a tím selhal ve své roli hlavy státu.
Magyar s jasnou výzvou vzkázal prezidentovi, že „musíte odejít! A odejdete“. Tato slova naznačují, že premiér je připraven učinit rozhodné kroky k odvolání Sulyoka. V pondělí také obvinil Fidesz z toho, že pro prezidenta připravil podání k ústavnímu soudu, které by napadlo plánované změny ústavy. Pokud se Sulyok rozhodne dodatek nepodepsat, Magyar uvedl, že zahájí proceduru k jeho odvolání, což by znamenalo, že prezident by ztratil veškerou moc a dodatek by podepsala předsedkyně parlamentu.
Protesty a kritika ústavních změn
V reakci na navrhované změny ústavy, které prosazuje Magyarovo hnutí Tisza, v minulém týdnu v Budapešti protestovali příznivci strany Fidesz. Ti označili navrhované dvanáctibodové úpravy za „autokratické“ a vyjádřili obavy o demokratický vývoj v zemi. Kritiku však nesou i mezinárodní organizace, jako jsou Amnesty International nebo Human Rights Watch. Tyto organizace varují, že úpravy ústavy mohou přispět k dalšímu oslabení demokratických institucí a právních záruk v Maďarsku. Například podle HRW úprava ústavy připomíná opatření, která byla přijata během vlády Fidesz, kdy strana zneužila svou ústavní většinu k ovládání klíčových institucí veřejného života.
Na druhou stranu, některé hlasy, jako bývalý předseda maďarského nejvyššího soudu András Baka, obhajují postup Tiszy, pokud by vedl k novému ústavnímu pořádku. Baka zdůraznil, že v zemi, kde funguje právní stát, by taková mimořádná opatření neměla být využívána, ale podmínky v Maďarsku se pod vedením Orbána změnily na uchvácený stát. Jeho mandát byl předčasně ukončen v roce 2011 po tom, co vyjádřil obavy ohledně justičních reforem, které Fidesz prosazoval. Tato situace ukazuje na hluboké rozdělení mezi současnou vládou a jejími odpůrci, které se prohlubuje v období před klíčovým hlasováním o ústavních změnách.
Budoucnost politické scény v Maďarsku
Budoucnost maďarské politické scény se nyní zdá být velmi nejistá. Hlasování o dodatku k ústavě může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro prezidenta Sulyoka, ale i pro celou politickou strukturu v zemi. Pokud bude dodatek schválen, mohou se otevřít nové možnosti pro reformy a změny v maďarském politickém systému. Na druhou stranu, pokud se opozice spojí a podaří se jí prosadit svůj názor, může to znamenat zásadní obrat v politickém klimatu, které se pod vládou Fidesz stabilizovalo. V každém případě se zdá, že Maďarsko prochází obdobím zásadních změn, které by mohly mít vliv na jeho demokratické instituce a politickou kulturu.