Národní rozpočtová rada (NRR) ve své nejnovější zprávě oznámila, že očekává náraz na dluhovou brzdu již v roce 2034. Tento termín byl posunut z původně předpokládaného roku 2037, a to zejména v důsledku rozvolnění rozpočtové politiky. Na brífinku to uvedl předseda NRR Mojmír Hampl, který se zaměřil na plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti a dlouhodobou udržitelnost veřejných financí v České republice. Zpráva, která je každoročním hodnocením zdraví veřejných financí, signalizuje, že nastal zlom v trendu rozpočtové konsolidace, a že veřejné finance nelze v současnosti považovat za udržitelné.
Podle NRR by se bez přijetí jakýchkoli konsolidačních opatření mělo zadlužení Česka v následujících letech nadále zvyšovat. V roce 2025 dosáhlo zadlužení 43 procent hrubého domácího produktu (HDP), což je rekordní úroveň. Člen NRR Luboš Komárek na brífinku prezentoval graf, který ukazuje predikci vývoje dluhové dynamiky od roku 2026 dále. Upozornil na to, že aby Česko nepřekročilo dluhovou brzdu, musel by růst reálného HDP činit 27 procent, což označil za „zcela mimo realitu“. Komárek dodal, že k úspěšnému snížení dluhů je třeba realizovat další opatření v oblasti veřejných financí, a to nejen spoléhat na růst ekonomiky.
Dluhová brzda a její důsledky
Podle zákona o rozpočtové odpovědnosti je dluhová brzda nastavena na úrovni 55 procent HDP. Pokud by došlo k jejímu překročení, vláda by byla povinna předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu. Mojmír Hampl na brífinku konstatoval, že rok 2025 byl pravděpodobně posledním rokem, kdy byla evidentní snaha o konsolidaci veřejných rozpočtů. Tento rok byl charakterizován vysokým hospodářským růstem, avšak poměr dluhu vůči HDP dosáhl nejvyšší hodnoty od vzniku samostatné České republiky. Hampl varoval, že každým dalším rokem se očekává překonání tohoto rekordu zadlužení, což by mohlo mít vážné následky pro ekonomickou stabilitu země.
NRR také zaznamenává znepokojení nad rozpočtovou expanzí, kterou považuje za nezdravou. Celkový schodek veřejných financí v loňském roce činil 2,1 procenta HDP, přičemž pro letošní rok se očekává prohloubení schodku na 2,7 procenta HDP a v roce příštím dokonce na 3,5 až 3,7 procenta HDP. Taková situace by mohla vést k dalšímu zhoršení veřejných financí, což by mělo negativní dopad na ekonomiku jako celek. Hampl vyjádřil obavy, že rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, které schválila vládní koalice, může mít vážné důsledky pro fiskální zdraví státu.
Budoucnost českých veřejných financí
Důležité je zmínit, že rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, které bylo zavedeno při harmonizaci národních pravidel s evropskými, se neobešlo bez kritiky. Hampl podotkl, že místo prosté harmonizace byla zvolena i cesta národních únikových doložek, což vedlo k tomu, že česká pravidla jsou nyní volnější než ta evropská. Tento krok může mít dopad na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí a může ztížit možnost vlády reagovat na ekonomické výkyvy v budoucnu. Odborníci varují, že pokud se situace nezmění, hrozí České republice vážné ekonomické problémy.
Vzhledem k těmto skutečnostem se očekává, že vláda bude muset v blízké budoucnosti přijmout konkrétní opatření k zajištění udržitelnosti veřejných financí. To zahrnuje nejen zvýšení daní nebo snížení výdajů, ale také reformy v oblastech jako je důchodový systém nebo zdravotnictví. Je zásadní, aby vláda reagovala na varování NRR a začala jednat, aby se předešlo hrozícímu nárazu na dluhovou brzdu. Ekonomická stabilita České republiky bude záviset na schopnosti vlády efektivně řídit veřejné finance a přijmout potřebné reformy, které zajistí dlouhodobou udržitelnost a zdraví státního rozpočtu.
