Podle aktuálních dat ministerstva školství v České republice roste počet dětí, které vyžadují speciální podpůrná opatření. V uplynulém školním roce bylo evidováno téměř 160 tisíc žáků, což představuje meziroční nárůst o dvacet procent. Nejvíce se v tomto ohledu zvyšuje počet dětí, které mají lehčí problémy. Tento trend však přináší značnou zátěž pro pedagogicko-psychologické poradny, které se potýkají s prodlužujícími se objednacími lhůtami, jež mohou dosahovat až několika měsíců. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů této situace i rušení odkladů školní docházky, což znamená, že se do škol dostávají děti, které by jinak měly odklad a potřebovaly by více času na přípravu.
Problémy s vyšetřením a doporučeními
Příkladem může být zkušenost sedmatřicetileté Terezy z Kladna, která musela řešit vyšetření svého syna v poradně. Po několika měsících učení si povšimla, že chlapec má potíže s rozlišováním dlouhých a krátkých samohlásek. Když se situace nezlepšila, rozhodla se vyhledat odborníka. Výsledkem komplexního vyšetření bylo zjištění oslabené fonetické složky, což vedlo k doporučení speciální výuky zaměřené na překlenutí tohoto problému. Učitelé ve škole však podle Terezy nedávají synovi úlevy a ověřují jeho znalosti různými způsoby, včetně častějších ústních zkoušení, což dítěti pomáhá lépe se orientovat v učivu.
Podobné problémy jako Terezin syn má i dalších přibližně 160 tisíc dětí, které navštěvují základní školy. V posledním roce se objevuje skokový nárůst žáků s menšími problémy, tedy s opatřeními prvního stupně. Zatímco ve školním roce 2024/25 bylo asi 21 tisíc těchto dětí, v loňském roce se jejich počet téměř zdvojnásobil, což naznačuje, že situace je značně alarmující. Mnozí odborníci se shodují, že rostoucí počet žádostí o poradenské služby představuje organizační a kapacitní zátěž pro stávající systém, což může mít dalekosáhlé důsledky pro vzdělávání dětí.
Reakce odborníků a doporučení pro školy
Jaroslava Štětinová, ředitelka pedagogicko-psychologické poradny Středočeského kraje, hodnotí situaci jako velmi vážnou. Podle jejích slov by bylo možné u části dětí s lehčími obtížemi využít podpůrná opatření prvního stupně přímo ve školách, což by mohlo ulevit poradnám. Jak dále uvedla, apelují na školy, aby se pokusily s těmito žáky kvalitně pracovat bez nutnosti vyšetření v poradně. Libor Mikulášek, ředitel poradny v Brně, rovněž zdůrazňuje, že nárůst počtu dětí s potřebou podpůrných opatření prodlužuje objednací lhůty, které se aktuálně pohybují kolem šesti měsíců, na některých místech dokonce dosahují až osmnácti měsíců. To je pro rodiče a děti, kteří potřebují odbornou pomoc, nepřijatelné a situaci je třeba urgentně řešit.
Podle mluvčího ministerstva školství Ondřeje Macury však nárůst dětí s menšími problémy naznačuje, že školy zlepšují evidenci a lépe chápou, jak vykazovat žáky s podpůrnými opatřeními. To může být pozitivní krok k tomu, aby se situace zlepšila. Nicméně je nutné, aby se na tuto problematiku více zaměřily i samotné školy a zajistily dostatečné zdroje pro práci s dětmi, které mají specifické potřeby. K tomu je třeba nejen vyčlenění finančních prostředků, ale také školení pedagogů, kteří by měli být schopni rozpoznat a reagovat na potřeby každého jednotlivého žáka, což je klíčové pro jejich úspěšný rozvoj a vzdělávání.