Kallasová varuje před ruskými sabotáží v Evropě

Na jednání ministrů obrany Evropské unie, které se konalo v Bruselu, šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová varovala, že Rusko plánuje další sabotážní akce na evropské půdě. Tyto alarmující informace pocházejí ze zpravodajských služeb a ukazují na úmysl Moskvy zastrašit evropské státy, aby přestaly poskytovat pomoc Ukrajině. Kallasová uvedla, že zpravodajské poznatky naznačují, že cílem ruských operací je rozdělit evropskou společnost a podkopat její demokratické hodnoty. Tato varování přicházejí v době, kdy se debatuje o bezpečnostních hrozbách, kterým čelí Evropská unie, a potvrzují obavy z ruské hybridní války, která se v posledních letech stala stále aktuálnějším tématem.

Ministři obrany se na jednání, kterého se účastní i český zástupce Jakub Landovský, zaměřili na situaci na Ukrajině a na Blízkém východě. Podle zpravodajky České televize Barbory Maxové se však od tohoto jednání nedají očekávat konkrétní opatření, jak reagovat na ruské hybridní útoky. Spíše se jedná o politickou debatu, která má nastavit rámec pro reakci členských států na tyto hrozby. Evropská komise plánuje vypracovat specifický mechanismus, který by umožnil koordinaci reakcí členských států v případě závažných útoků, což ukazuje na vážnost situace a naléhavost potřeby jednat.

Obranná připravenost EU

V rámci jednání se ministři rovněž zabývali zprávou o obranné připravenosti, kterou vypracovala Evropská obranná agentura (EDA). Tato zpráva upozorňuje na skutečnost, že plány členských zemí na obranu pravděpodobně nebudou stačit k naplnění stanovených cílů, mezi které patří zajištění protivzdušné a protiraketové obrany, posílení pozemních a námořních sil, a zajištění dostatečných zásob munice a dronů. Kallasová zdůraznila, že ačkoli Evropská unie učinila pokrok a investice do obrany se zvýšily, stále existují velké mezery v obranných schopnostech, které je třeba urgentně vyřešit. To naznačuje, že EU čelí výzvám, které si vyžadují důkladnou revizi její obranné politiky a schopností.

Rostoucí hrozby hybridní války

Hybridní válka a sabotáže na evropském kontinentu nabraly na důležitosti především po nedávných událostech, kdy Berlín obvinil Moskvu z pokusu o dronový útok na letiště Lipsko/Halle. Toto obvinění vedlo k výzvám členských států EU k novým sankcím proti Rusku, což ukazuje na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že jeho země by mohla být terčem podobného útoku. Americká CIA rovněž upozornila na hrozbu dronových incidentů na jihu Evropy, konkrétně v Itálii a Španělsku. Polský premiér Donald Tusk v parlamentu také prohlásil, že podle zpravodajských informací plánuje Kreml v nadcházejících měsících další hybridní útoky v Evropě, což podtrhuje potřebu jednotné a účinné obranné strategie na úrovni EU.