Ve čtvrtek, během noci na den, kdy se obvykle konají rozmanité akce, zemřel v Hamzově léčebně v Luži – Košumberku Václav Větvička, významný český botanik. Větvička, kterému bylo 88 let, byl známý nejen svou vášní pro botaniku, ale i rozsáhlou publikační činností, během níž napsal více než třicet knih. O jeho úmrtí informoval jeho syn Ivan, přičemž zpráva byla podpořena také ředitelem léčebny Václavem Volejníkem, který potvrdil smutnou zprávu. Větvička byl respektovanou osobností v oblasti botaniky a jeho příspěvky měly dalekosáhlý dopad na vědeckou i laickou veřejnost.
Václav Větvička strávil většinu své profesionální kariéry v Botanickém ústavu Československé akademie věd v Průhonicích. Jeho odborná činnost se neomezovala pouze na vědecké bádání, ale zahrnovala také vedení zámeckého parku ve Štiříně od roku 2007 až do roku 2020. Během jeho působení v Botanické zahradě v Praze, kde byl ředitelem v letech 1992 až 2007, se mu podařilo výrazně zmodernizovat a rozšířit zahradu, včetně výstavby nových tropických a subtropických skleníků, které byly dokončeny mezi lety 1996 a 2000. Jeho motto „Botanická zahrada je zelenou vizitkou Karlovy univerzity“ jasně odráželo jeho přístup k práci a péči o rostlinný svět.
Mezi jeho nejznámější publikace patří knihy jako „Stromy a keře“, která vyšla v 35 různých vydáních, z nichž deset bylo publikováno ve Francii. Podle jeho syna Ivana se Větvičkovým knihám podařilo dosáhnout celkového počtu více než 1,5 milionu výtisků, což svědčí o jejich obrovském úspěchu a popularitě. Další knihy, jako „Život hor“, kterou napsal společně s Janem Jeníkem, byla dokonce vyhlášena jednou z deseti nejlepších publikací pro děti ve Francii za rok 1979. V Československu se však tato kniha objevila až po roce 1989. Větvička také úspěšně publikoval botanickou kuchařku „Zelená kuchyně“ pod pseudonymem Sergej Skorňakov, která se prodala v počtu 250 tisíc kusů.
Odkaz Václava Větvičky v oblasti botaniky
Větvička byl také známým propagátorem zeleně a ochrany přírody. Jeho zásluhy o zachování alejí a památných stromů v české krajině jsou nesporné. Byl hybatelem, který podnítil vznik Dne stromů, který se slaví každoročně 20. října. Jeho odborné znalosti a zkušenosti byly také cenné pro Toxikologické informační středisko Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, kde působil jako konzultant. Jeho přístup k botanice a přírodě byl vždy založen na hlubokém porozumění a lásce k rostlinám, což se odráželo v jeho práci i v osobním životě.
V roce 2004 obdržel Václav Větvička medaili Vojtěcha Náprstka od Akademie věd, což je jedno z nejvyšších ocenění v oblasti vědy v České republice. Dále mu byla v roce 2018 udělena medaile Za zásluhy prezidentem Milošem Zemanem, a o rok později získal Cenu předsedy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Tato ocenění potvrzují jeho dlouholetou a významnou práci v oblastech, které se týkají nejen botaniky, ale také ochrany přírody a vzdělávání veřejnosti.
Poslední léta a odkaz do budoucna
V posledních letech svého života byl Václav Větvička patronem Hamzova arboreta, kde se aktivně podílel na jeho rozvoji a vysazování nových dřevin. Jeho chuť do práce a nadšení pro botaniku byly inspirací pro mnohé, kteří se s ním setkali. Větvička pravidelně přednášel návštěvníkům arboreta a účastnil se tradičních akcí, jako je otevírání a podzimní zamykání arboreta. Jeho odkaz bude žít dál nejen v jeho knihách, ale také v práci jeho následovníků a v poslání, které si vytyčil během své bohaté kariéry. Smrt Václava Větvičky je velkou ztrátou pro českou vědu a botaniku, ale jeho přínos zůstane navždy v paměti těch, kteří měli tu čest ho znát a učit se od něj.