Premiér Andrej Babiš (ANO) vyjádřil ve svém posledním rozhovoru pro Deník.cz vážné obavy ohledně ústavního výkladu prezidenta Petra Pavla. Babiš uvedl, že Pavel si vykládá ústavu podle svých potřeb, což podle něj může mít negativní dopad na fungování české politiky a její postavení v zahraničí. Hlavním bodem sporu je podmínka, kterou Pavel stanovil před svým jmenováním premiérem, a to, aby Babiš oznámil, jak hodlá řešit svůj střet zájmů. Babiš tuto podmínku označil za neústavní a vyjádřil názor, že by prezident měl jednat v rámci ústavy a respektovat její ustanovení.
Babiš dále kritizoval Pavla za odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem, což považuje za další příklad prezidentova neochotu spolupracovat s vládou. V této souvislosti také zmínil nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO), na který se Pavel chystá odcestovat. Babiš varoval, že tím, co prezident dělá, poškozuje Českou republiku na mezinárodní scéně. Podle něj je historicky obvyklé, že na summity NATO jezdí prezidenti, avšak letos se bude jednat o otázkách, které jsou v kompetenci vlády, což zvyšuje napětí mezi prezidentem a kabinetem.
Pavel a jeho postoj k summitu NATO
V rámci sporu o účast na summitu NATO se situace vyostřila, když vláda nejprve rozhodla, že prezident nebude součástí delegace. Pavel na to reagoval podáním kompetenční žaloby. Ústavní soud následně vydal předběžné opatření, které vládě nařídilo zajistit účast prezidenta na summitu. Vzhledem k tomu, že vláda nakonec rozhodla, že delegaci povede premiér Babiš, Pavel se domnívá, že byl ve své roli jako prezident zredukován a jeho pravomoci byly neoprávněně omezovány. Tento krok považuje za bezprecedentní a neústavní. Pavel zdůraznil, že podle protokolárních pravidel by měl být prezident vedoucím delegace.
Pavel také uvedl, že od vlády nedostal mandát, který byl schválen pro summit, což naznačuje, že je vláda připravena jednat bez jeho účasti. V této souvislosti Babiš opětovně zdůraznil důležitost přítomnosti prezidenta na summitu, kde se budou projednávat klíčové otázky týkající se obranných výdajů a závazků České republiky vůči NATO. Babiš věří, že je nutné, aby nová vláda byla přítomná a obhajovala plnění závazků, které byly učiněny již v roce 2014, kdy se spojenci zavázali ke zvyšování obranných výdajů na dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2025.
Obrana a mezinárodní závazky Česka
Česká republika se však v posledních letech potýká s problémy při plnění těchto závazků, a to jak v roce 2022, tak i v roce 2023 se očekává, že se vláda nedostane k požadovaným obranným výdajům. Babiš upozornil na důležitost aktuální deklarace, která obsahuje závazek podporovat Ukrajinu částkou sedmdesáti miliard eur ročně. Tyto závazky byly dohodnuty mezi velkými zeměmi na schůzce v Berlíně, a Babiš je přesvědčen, že je nezbytné, aby Česká republika aktivně přispívala k těmto mezinárodním iniciativám. Vzhledem k tomu, jaké výzvy před Českou republikou stojí, je důležité, aby prezident a vláda spolupracovali a jednali v zájmu země.