Premiér Andrej Babiš se v úterý 12. července 2023 zúčastní summitu NATO, který se koná v Ankaře. Podle programu, který zveřejnil Úřad vlády, je naplánována neformální večeře pro hlavy států a vlád a také jednání Severoatlantické rady. Zajímavým aspektem této situace je, že prezident Petr Pavel, který byl do funkce zvolen v lednu 2023, není v oficiálním programu zmíněn. Tato skutečnost vyvolává otázky ohledně protokolárního postavení obou státních představitelů a jejich rolí na mezinárodní scéně.
Babišovi na summit doprovodí ministr zahraničí Petr Macinka a ministr obrany Jaromír Zůna. Vláda již dříve oznámila, že k účasti na summitu vypraví dvě letadla z armádního letiště v pražských Kbelích, což je opatření zavedené z důvodu bezpečnostních zvyklostí. Tato situace je o to zajímavější, že prezident Pavel měl původně zajistit svou účast na summitu, ale po několika měsících sporů se mu to podařilo až na základě předběžného opatření Ústavního soudu. Tímto rozhodnutím se otevřela otázka, zda by měl být v roli vedoucího delegace právě prezident, jak by odpovídalo protokolárním pravidlům.
Napětí mezi premiérem a prezidentem
Premiér Babiš v nedělním videu zveřejněném na sociálních sítích vyjádřil zklamání nad aktivitou prezidenta Pavla, který podle něj „stínuje naši vládu“. Babišovi se nelíbí, že prezident pravidelně zve některé ministry na schůzky a setkání, čímž podle něj narušuje fungování jeho vlády. V této souvislosti Babiš poznamenal, že Pavel byl na čtyřech schůzích Bezpečnostní rady státu ze šesti, což je podle něj výrazně více než bývalý prezident, který se zúčastnil pouze třikrát během celého svého funkčního období. Tato situace vyvolává napětí mezi oběma institucemi, které mají v systému české politiky odlišné úkoly a pravomoci.
V rámci summitu NATO se očekává, že Babiš bude mluvit jako zástupce Česka a vyjádří se k plnění závazků, které země podepsala v roce 2014. Tyto závazky zahrnují cíle obranných výdajů ve výši dvou procent hrubého domácího produktu do roku 2025. Babišova vláda se však v minulosti dostala pod kritiku, protože Česko toto kritérium nesplnilo ani v loňském roce, a situace se pravděpodobně nezmění ani v nadcházejících měsících. Babiš se k této problematice vyjádřil v nadsázce, když zmínil, že Česká republika by mohla „dostat sodu“ za nesplnění závazků, které se týkají obranných výdajů.
Budoucnost české politiky na mezinárodní scéně
Jak se situace vyvíjí, je jasné, že vztahy mezi premiérem a prezidentem budou klíčové pro to, jak bude Česká republika reprezentována na mezinárodní scéně. Debaty o tom, kdo by měl mít vedoucí pozici na summitech a jak by měly být určovány protokolární záležitosti, se mohou stát zásadními pro budoucí politické klima v zemi. Očekává se, že po summitu NATO bude následovat diskuse o tom, jak by měly být rozděleny kompetence mezi prezidenta a premiéra, což může mít dopad na vnímání české politiky v zahraničí. Vzhledem k rostoucímu napětí v oblasti mezinárodních vztahů a bezpečnosti je důležité, aby česká politika byla schopna reagovat a přizpůsobit se měnícím se okolnostem.