V pondělí 24. srpna 2026 se česká vláda sešla a schválila klíčové změny v oblasti penzijního spoření, které by měly pozitivně ovlivnit motivaci mladých klientů k uzavření penzijního spoření. Podle návrhu zákona o doplňkovém penzijním spoření se od příštího roku plánuje zvýšení státní podpory pro klienty do 29 let. Tato podpora by měla vzrůst na čtyřicet procent vložené částky při měsíční úložce v rozmezí 500 až 1700 korun. U vyšších úložek stát vyplácí maximálně 340 korun. Zároveň se plánuje snížení limitu pro přiznání státní podpory u spoření založeného pro děti z pěti set na sto korun měsíčně. Odhady nákladů na tyto úpravy státních příspěvků se pohybují mezi 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
Ministryně financí Alena Schillerová, která návrh zákona představila, vyjádřila přesvědčení, že novinky najdou širokou podporu nejen v koaličních, ale i v opozičních kruzích. Změny mají za cíl posílit motivaci klientů ke vstupu do penzijního spoření, které je v současnosti plně dobrovolné. „Naše opatření výrazně posílí motivaci klientů ke vstupu,“ uvedla Schillerová. Klientům bude nově umožněno do dosažení 36 let jednorázově vybrat až třetinu svých úložek bez ztráty státní podpory nebo nutnosti dodatečného zdanění, což představuje významné uvolnění pravidel, než jaká platila dosud.
Nová strategie investování a snížení poplatků
Součástí navrhovaných změn je také přechod na strategii životního cyklu, která se zaměřuje na investování prostředků klientů do akcií do dosažení padesáti let. Tato strategie má za cíl maximalizovat zhodnocení vložených peněz v počáteční fázi investování, kdy jsou klienti obvykle mladší a mají větší toleranci k riziku. Jakmile klient dosáhne padesáti let, podíl investic do konzervativnějších nástrojů se začne zvyšovat, což má za cíl chránit naspořené prostředky před výkyvy na trhu v období před výplatou. Tímto způsobem se plánuje dosáhnout jak vyššího zhodnocení, tak i bezpečnějšího nakládání s penězi ve starším věku.
Dále zákon navrhuje snížení poplatků, které penzijní společnosti odvádějí u většiny typů fondů. Zrušení poplatku za výkonnost a stanovení stropu pro poplatek za správu na úrovni 0,5 procenta představuje snížení nákladů pro klienty. Výjimku tvoří alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění. Kritici však již dříve vyjádřili obavy, že snížení poplatků povede k omezení distribučních kanálů, což může mít negativní dopad na nabírání nových klientů. V současnosti má smlouvu o penzijním spoření přibližně 3,9 milionu lidí, což podtrhuje důležitost stabilního a udržitelného systému penzijního spoření pro širokou veřejnost.
Kritika penzijních společností a budoucnost reformy
Reforma penzijního spoření však naráží na odpor ze strany penzijních společností, které varují, že omezení poplatků může vést k úbytku nových klientů a omezování servisních služeb. Tyto společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun, a proto jakékoli změny v jejich provozních nákladech mohou mít dalekosáhlé důsledky. Kritika se zaměřuje na to, že snížení poplatků by mohlo oslabit konkurenceschopnost penzijních fondů, což by dlouhodobě mohlo vést k úbytku kvalitních služeb pro klienty. Očekává se, že návrh zákona bude projednáván v Poslanecké sněmovně a Senátu, kde se očekává široká debata o možných dopadech reformy na celý systém penzijního spoření.
Vláda doufá, že schválené změny přinesou nejen větší motivaci mladých lidí k uzavření penzijního spoření, ale také přispějí k udržitelnosti celého systému. Po schválení zákona by mělo být zřejmé, zda se podaří nalézt rovnováhu mezi zájmy klientů a provozními náklady penzijních společností. Tento krok je součástí širšího trendu zaměřeného na reformu důchodového systému v České republice, který se potýká s demografickými změnami a potřebou zajistit důstojné důchody pro budoucí generace.