Ruský prezident Vladimir Putin navštívil letecký závod v Irkutsku, kde se setkal s vývojovým týmem nového dopravního letadla MC-21. Při této příležitosti se Putin rozplýval nad vlastnostmi letadla, které označil za vynikající a moderní. „Kabina je široká a pohodlná, lidé s ním budou létat rádi,“ prohlásil prezident. Přestože má být MC-21 prvním ryze ruským letadlem bez západních součástek, čelí zásadním problémům, které brání jeho uvedení do sériové výroby. Tento projekt, zahájený v roce 2009, se potýká s komplikacemi po zavedení sankcí na ruský letecký průmysl v důsledku agresivní politiky vůči Ukrajině.
Historie vývoje letadla MC-21 je poznamenána zpožděními a závislostí na západních technologiích. Sériová výroba měla původně začít v roce 2016, avšak první prototyp vzlétl až v roce 2017 a jeho konstrukce byla závislá na amerických motorech Pratt & Whitney a na křídlech vyrobených z komponentů dovezených z USA a Japonska. Klíčové části letadla, jako jsou avionika a palubní systémy, dodávaly americké korporace jako Honeywell a Rockwell Collins, zatímco pokročilé systémy řízení a podvozek pocházely od francouzských firem. Tato závislost na západních technologiích činila více než 40 % celkového podílu na konstrukci letadla, což v současnosti představuje velký problém při jeho vývoji.
Po zavedení sankcí Rusko čelilo nutnosti kompletně přepracovat letadlo. Vývojáři se snaží nahradit západní komponenty ruskými alternativami, včetně avioniky, softwaru a motorů. Tento rychlý proces, označovaný jako „rusifikace“, však vedl k nárůstu hmotnosti letadla o několik tun, což znamená, že předchozí testy a certifikace se staly neplatnými. Nyní musí inženýři projít celým procesem znovu, což znamená další zpoždění v uvedení letadla do komerčního provozu. Projekt, který si dosud vyžádal investice v hodnotě přibližně 120 miliard korun, se tímto způsobem ocitá v těžké situaci a vyhlídky na jeho brzké zavedení do letového provozu se vzdálily.
Ruské civilní letectví a závislost na Západu
Ruské civilní letectví se nachází v kritické situaci, neboť zcela závisí na západních letadlech značek Boeing a Airbus. V současnosti tvoří přibližně 70 % z celkové ruské flotily, která čítá přibližně 1100 letadel, stroje vyrobené na Západě. Tyto západní letouny zajišťují až 95 % veškeré osobní letecké dopravy v Rusku. Bez těchto strojů by vnitrostátní doprava v zemi prakticky přestala fungovat během jediného týdne. Tento alarmující stav ukazuje na slabiny ruského leteckého průmyslu a jeho neschopnost vyvinout a vyrábět konkurenceschopná letadla na domácí půdě.
K udržení provozu západních letadel v ruském vzdušném prostoru bylo zapotřebí vytvořit rozsáhlou síť stínových prostředníků. Rusko se snaží obejít sankce prostřednictvím nelegálního softwarového pirátství a ignorování bezpečnostních norem. Ruské firmy zřídily stovky krycích společností v zemích, jako jsou Dubaj, Turecko, Kazachstán a Kyrgyzstán, které nakupují originální náhradní díly od společností Boeing a Airbus. Tyto dodávky jsou přitom realizovány pod záminkou, že jsou určeny pro vlastní potřebu, což je obchází mezinárodní regulace a sankce. Tato situace jasně ukazuje na zoufalství ruského leteckého průmyslu a jeho snahu udržet flotilu letadel v provozu navzdory vážným překážkám.
Putinova chvála na adresu letadla MC-21 se tedy jeví jako snaha o povzbuzení národního hrdosti a ukázání pokroku ruského průmyslu, přičemž realita ukazuje na hluboké problémy a nedostatky, které ruské letectví trápí. Vzhledem k současným okolnostem a neustálému tlaku ze strany Západu zůstává otázkou, zda se Rusku podaří úspěšně vyvinout a uvést do provozu letadlo, které by mohlo konkurenceschopně obstát na mezinárodním trhu.