Americký prezident Donald Trump opětovně vyjádřil své rozčarování z fungování Severoatlantické aliance, když prohlásil, že „Nebyli tam pro nás,“ a to v souvislosti s nadcházejícím summitem NATO, který se má uskutečnit v turecké metropoli Ankaře ve dnech 7. a 8. července 2026. Trump kritizuje evropské spojence za jejich nedostatečnou podporu a zmiňuje, že vztah mezi Spojenými státy a NATO není reciproční. Tato slova jsou součástí širší kritiky, kterou prezident USA adresuje svým partnerům v alianci, zejména v kontextu nedávných vojenských konfliktů a geopolitických napětí, které se objevily v regionu. Trumpovo prohlášení přichází v době, kdy se očekává, že se na summitu sejdou představitelé všech 32 členských států NATO, což činí tuto situaci ještě více napjatou.
V příspěvku na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy by neměly nadále nést břemeno vojenských výdajů, které jsou podle něj neúměrně vysoké ve srovnání s ostatními členy NATO. V rámci svého kritického hodnocení Trump poukázal na tabulku, která porovnává vojenské výdaje Spojených států a ostatních zemí, včetně Číny, Ruska, Německa, Indie, Británie a Ukrajiny. Podle jeho vyjádření jsou americké vojenské výdaje výrazně vyšší než součet výdajů těchto zemí, což dokazuje, že USA jsou největším přispěvatelem do NATO. Tímto způsobem se snaží vyvinout tlak na evropské spojence, aby zvýšili své výdaje na obranu a přispěli tak k udržení bezpečnosti v regionu.
Trumpova kritika se neomezuje pouze na výdaje. Prezident rovněž zmínil, že několik evropských zemí brání Spojeným státům v využívání jejich vojenských základen pro operace související s konfliktem, který USA společně s Izraelem zahájily proti Íránu. Tato situace vyvolává otázky o vzájemné spolupráci a solidaritě v rámci NATO, což je pro Trumpa frustrující. Očekává se, že na nadcházejícím summitu se bude tato tématika hojně diskutovat, zejména v kontextu rostoucího napětí na Blízkém východě a jeho dopadu na evropskou bezpečnost. Trumpovo prohlášení tedy nejenže odráží jeho osobní frustraci, ale také naznačuje, že Spojené státy uvažují o revizi svých závazků vůči NATO a Evropě jako celku.
Evropa a její obranné závazky
Dlouhodobě Trump apeluje na evropské státy, aby převzaly větší zodpovědnost za svou vlastní obranu. V posledních letech se stále více diskutuje o potřebě evropských zemí investovat do vlastních obranných kapacit a snížit tak závislost na amerických vojenských zdrojích. Podle některých odborníků by mohlo být pro Evropu výhodné rozvíjet vlastní obrannou strategii, která by byla méně závislá na USA, zejména v kontextu měnící se geopolitické situace. Trumpova kritika se tak stává součástí širšího diskurzu o budoucnosti NATO a jeho role v globální bezpečnosti, která by měla být vyváženější a více založená na spolupráci mezi jednotlivými členskými státy.
Na loňském summitu byla přijata dohoda o zvýšení obranných výdajů členských zemí na pět procent hrubého domácího produktu do roku 2035, což ukazuje na snahu NATO adaptovat se na nové bezpečnostní výzvy. Tato dohoda však vyvolává otázky o tom, jak se budou jednotlivé země podílet na jejím splnění a jaký bude skutečný dopad na jejich vojenské schopnosti. Před nadcházejícím summitem v Ankaře bude důležité, aby se členské státy shodly na konkrétních akcích, které by zajistily posílení obranyschopnosti NATO a zároveň podpořily dialog a spolupráci mezi jednotlivými členy. Bez této koordinace by mohly nastat další napětí, které by mohly ohrozit nejen stabilitu v Evropě, ale i celosvětovou bezpečnost.
Budoucnost NATO v kontextu globálních konfliktů
Trumpova kritika NATO je součástí širšího trendu, kdy se Spojené státy snaží redefinovat svou roli v mezinárodních vztazích. Vzhledem k rostoucímu napětí mezi USA a Íránem a dalším konfliktům na Blízkém východě se očekává, že se na summitu NATO bude diskutovat o způsobech, jak zajistit bezpečnost v této oblasti. Trumpova administrativa se snaží přimět evropské země, aby se více angažovaly v řešení těchto konfliktů a přestaly spoléhat na americkou vojenskou moc. Tato dynamika může mít dalekosáhlé důsledky pro budoucnost NATO a jeho schopnost reagovat na nové výzvy, které se objevují na globální scéně.
Nadcházející summit v Ankaře tak představuje klíčový moment nejen pro NATO, ale i pro globální bezpečnostní architekturu. Jak se členské státy vyrovnají s Trumpovými požadavky a jaké konkrétní kroky podniknou pro posílení spolupráce a obranyschopnosti, zůstává otázkou. Je zřejmé, že bez silné a jednotné reakce na nové výzvy se NATO může dostat pod tlak a čelit ztrátě relevance v měnícím se světě. Čas ukáže, jak se situace vyvine a jaký vliv bude mít Trumpova kritika na budoucnost aliance.