Irské předsednictví v Evropské unii navrhlo snížení budoucího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur, což odpovídá přibližně 39,5 bilionu korun. Tento návrh přichází v době, kdy Evropská komise loni v červenci představila plán na rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur, což je o osm procent více než irský návrh. V rámci tohoto snížení se očekává, že nejvíce postiženou oblastí bude kapitola věnovaná konkurenceschopnosti, prosperitě a bezpečnosti. Irský ministr pro evropské záležitosti Thomas Byrne uvedl, že jde o vyvážený návrh, který zohledňuje potřeby různých členských států a zároveň reflektuje aktuální ekonomické výzvy.
Nový přepracovaný vyjednávací rámec, který Irsko představilo, je nižší než ten, který byl oznámen během kyperského předsednictví, jež navrhovalo rozpočet o objemu 1,73 bilionu eur. To naznačuje, že Irsko se snaží najít konsensus mezi členskými státy, které mají různé priority a obavy. Kromě bezpečnosti a konkurenceschopnosti by mělo být méně prostředků vyčleněno také na kohezi, zemědělství a kapitolu Global Europe, která financuje vnější činnost EU, včetně rozvojové spolupráce. Přesto však agentura DPA poukazuje na to, že zemědělství a kohezní politika zůstaly víceméně nedotčeny, což by mohlo být pozitivní zprávou pro některé členské země, které jsou silně závislé na těchto fondech.
Odpory a obavy mezi členskými státy
Vyjednávání o novém rozpočtu probíhají právě nyní a už dříve se sedmnáct členských zemí včetně Česka vyjádřilo proti navrhovaným škrtům v oblasti zemědělství a regionálních dotací. Tyto země varovaly, že snížení rozpočtu v těchto oblastech by mohlo negativně ovlivnit jejich ekonomiky a rozvoj. Na druhé straně Německo, Nizozemsko a Dánsko podporují snížení unijního rozpočtu a za prioritní považují zejména posílení konkurenceschopnosti, bezpečnosti a obrany. Tato rozporuplnost ukazuje na složitost vyjednávání a na to, jak se různé zájmy členských států navzájem ovlivňují.
Jessica Rosencrantzová, švédská ministryně pro evropské záležitosti, označila nový vyjednávací rámec za nepřijatelný. Podle jejích slov stále představuje neúnosný nárůst, a proto je Švédsko daleko od dohody. Rosencrantzová zdůraznila, že Švédsko se bude i nadále snažit prosazovat rozpočet, který bude méně zatěžující a nikoliv větší. Tento postoj ukazuje na to, jak se i jiné státy snaží reagovat na měnící se ekonomické podmínky a potřeby svých občanů, což může v budoucnu ovlivnit celkové směřování rozpočtových jednání. Diskuze o rozpočtu EU se tak stává stále více politizovanou záležitostí, která odráží nejen ekonomické, ale i sociální a politické výzvy, s nimiž se členské státy potýkají.
Budoucnost rozpočtových jednání
Nový návrh rozpočtu na léta 2028 až 2034 se stane jedním z hlavních témat nadcházejícího summitu EU, který se koná v Bruselu. Českou republiku na této schůzce zastupuje premiér Andrej Babiš, který již dříve vyjádřil, že kyperský návrh rozpočtu je lepší než ten, který předložila Evropská komise. Nicméně, dodal, že Praha s tímto návrhem stále není spokojena a očekává, že se vyjednávání posune k lepšímu. Babiš zdůraznil, že nás čeká ještě dlouhá cesta, než se dosáhne shody, která by vyhovovala všem členským státům. Tento summit se tedy očekává jako klíčový moment, kdy by mohly být položeny základy pro budoucí směřování rozpočtových politik EU a pro určení priorit v nadcházejících letech.
