Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise, během své nedávné návštěvy Irska varovala, že bez nových vlastních zdrojů nebo navýšení příspěvků členských států by se unijní rozpočet mohl snížit až o 40 procent. Tato výzva přichází v kontextu přípravy na nový sedmiletý rozpočet Evropské unie na období 2028 až 2034, což je jedním z hlavních úkolů Irska, které od 1. července předsedá Radě EU. Von der Leyenová zdůraznila, že je nezbytné dosáhnout kompromisu v otázce nových vlastních zdrojů, a varovala, že pokud se nepodaří získat potřebné prostředky, bude nutné přistoupit k výrazným škrtům v rozpočtu. Podle jejích slov je průměrná potřeba financování z nových zdrojů přibližně 66 miliard eur ročně, což je částka, kterou by bylo třeba zajistit, aby rozpočet zůstal udržitelný.
V rámci své prezentace von der Leyenová uvedla, že pokud se nepodaří nalézt nové zdroje, jedinou dostupnou alternativou bude navýšení národních příspěvků jednotlivých členských států. To ovšem naráží na odpor některých zemí, které již nyní přispívají do rozpočtu značnými částkami, jako jsou Německo a Nizozemsko. Tyto země se obávají, že by další zvyšování příspěvků mohlo být pro ně příliš zatěžující. V této souvislosti von der Leyenová jasně uvedla, že pokud se členské státy nebudou chtít podílet na zvyšování příspěvků a zároveň se nenajdou nové zdroje, bude nezbytné učinit drastická opatření, která by vedla k potřebnému snížení rozpočtu.
Nové zdroje financování a jejich návrhy
Evropská komise již představila několik návrhů na nové vlastní zdroje, které by mohly přispět do rozpočtu EU. Mezi tyto návrhy patří například zdanění příjmů z uhlíkového cla, zvýšení spotřební daně z tabáku, a také další novinky, které navrhl Evropský parlament. Mezi navrhovanými novými zdroji se objevila daň z digitálních služeb, daň z online hazardních her a zdanění kapitálových zisků z kryptoměn. Tyto možnosti by mohly poskytnout dodatečné příjmy do unijního rozpočtu a pomoci vyrovnat deficit, který by mohl vzniknout bez nových příspěvků od členských států.
Von der Leyenová také upozornila, že vyjednávání o novém rozpočtu je složitý proces, který vyžaduje širokou shodu mezi členskými státy. Každá země má své specifické zájmy a priority, které se mohou lišit, což ztěžuje dosažení konsensu. V současnosti probíhají intenzivní jednání mezi jednotlivými státy a institucemi EU, aby se dohodly na finální podobě rozpočtu. Je jasné, že pokud nebude možné najít shodu na nových zdrojích, bude nutné přistoupit k bolestivým škrtům, které by mohly mít dalekosáhlé dopady na různé oblasti politiky EU, včetně zemědělství, kohezní politiky a investic do infrastruktury.
Dopady na členské státy a jejich rozpočty
Pokud by došlo ke snížení rozpočtu EU o 40 procent, jak varovala von der Leyenová, mohlo by to mít vážné důsledky pro členské státy, které se spoléhají na evropské dotace a financování. Mnohé regiony by mohly čelit nedostatku prostředků na důležité projekty, které jsou klíčové pro jejich rozvoj a konkurenceschopnost. Snížení rozpočtu by mohlo také znamenat, že EU nebude schopna plnit své závazky vůči členským státům a třetím zemím, což by mohlo vést k oslabení její pozice na mezinárodní scéně. Proto je pro von der Leyenovou a její tým zásadní, aby se podařilo najít řešení, které by zajistilo stabilní a udržitelný rozpočet pro nadcházející období.