Severoatlantická aliance, známá jako NATO, se ocitá v situaci, kdy zvažuje možnost zrušení plánovaného summitu v Albánii, který měl proběhnout příští rok. Tento krok je motivován obavami z dalšího vyhrocení vztahů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se ostře vyjadřoval k obranným výdajům evropských spojenců. Na letošním summitu v Ankaře, kde Trump přítomní lídři zemí NATO překvapil svými prohlášeními, se ukázalo, jak napjaté jsou současné vztahy mezi USA a evropskými státy. Trumpova kritika přitom nevynechala ani Českou republiku, která podle premiéra Andreje Babiše letos nesplní závazek vydávat na obranné výdaje dvě procenta HDP.
Na summitu v Ankaře se očekávalo, že se země NATO dohodnou na společné deklaraci o navyšování obranných výdajů a podpoře Ukrajiny v její válce s Ruskem. Nicméně Trumpova ostrá vyjádření na adresu Íránu a obnovení sankcí na prodej íránské ropy vzbudila obavy, že tato témata budou zastíněna. Evropské státy se snaží ujistit USA, že se zvyšují obranné výdaje, ale Trumpova slova o íránské krizi a jeho výhrady k NATO mohou tento proces zkomplikovat. Mnozí představitelé NATO se obávají, že pokud by summit v Albánii proběhl, mohl by být pro alianci vysoce problematický.
Účast Německa a jeho obranné plány
Německo, které je klíčovým členem NATO, se na summitu v Ankaře aktivně zapojilo do jednání o svých obranných plánech. Ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Berlín vyjednává s USA o možném nákupu amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk. Tento krok by měl posílit německé obranné kapacity, které byly v minulosti kritizovány jako nedostatečné. Pistorius byl optimistický ohledně vyjednávání a doufá, že se Německu podaří uzavřít dohodu, která by uzavřela takzvané strategické mezery v oblasti odstrašení. Na pozadí rostoucího napětí s Ruskem je pro Německo a další evropské státy nezbytné posílit obranné výdaje a strategické kapacity.
Současně se očekává, že členské státy NATO poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 70 miliard eur v letošním roce a obdobnou částku v roce příštím. Tato pomoc je velmi důležitá pro zemi, která se snaží čelit ruské agresi již pátým rokem. Jednání o této pomoci byla součástí diskuzí na summitu, který se snažil najít konsensus mezi státy ohledně obranných výdajů a solidární podpory Ukrajiny. Přestože se na summitu měly projednat klíčové otázky, Trumpova prohlášení a nároky na evropské státy opětovně vyvolala napětí mezi spojenci.
Budoucnost NATO a vztahy s USA
Budoucnost NATO se nyní zdá být nejistá, zejména pokud se potvrdí, že příští summit v Albánii nebude uspořádán. Zdroje obeznámené s jednáním uvádějí, že aliance má obavy z toho, jak by mohl summit ovlivnit pozici Albánie jako hostitelské země. Albánie patří mezi spojence s nejnižšími výdaji na obranu a její postavení by mohlo být pod drobnohledem, pokud by se summit konal. Vzhledem k Trumpovu přístupu a jeho neochotě tolerovat jakékoli slabosti v obranných výdajích evropských států hrozí, že by se na summitu mohly objevit spory a nedorozumění.
Vzhledem k těmto faktorům je důležité, aby se lídři NATO zamysleli nad tím, jakým směrem se aliance ubírá. Je třeba najít rovnováhu mezi obrannými závazky a diplomatickými vztahy, které mohou být v současné situaci velmi křehké. Případné zrušení summitu by mohlo být signálem, že aliance potřebuje více času k vyřešení vnitřních sporů a zajistit, aby byly všechny členské státy na stejné vlně. Jak se vyvíjí situace, je jasné, že vztahy mezi NATO a USA zůstávají klíčovým faktorem pro budoucnost evropské bezpečnosti.