Poslanecká sněmovna se v úterý 7. července 2026 zabývá druhým čtením návrhu na obnovení elektronické evidence tržeb (EET). Tento krok je součástí širšího plánu vlády, jehož cílem je zlepšit podnikatelské prostředí v České republice. Podle vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové z hnutí ANO, návrh na obnovu EET není projevem nedůvěry vůči podnikatelům, ale naopak má přispět k narovnání daleko komplikovanějších problémů, které se v současnosti v oblasti podnikání objevují. Vláda odhaduje, že obnovená EET by mohla generovat až 14,4 miliardy korun ročně do veřejných rozpočtů, což by mělo pozitivní dopad na státní finance.
V rámci jednání se ve sněmovně sešlo na čtyřicet návrhů úprav k předloženému zákonu. Do rozpravy se přihlásilo patnáct poslanců, kteří chtěli vyjádřit své názory na tuto problematiku. Sněmovní rozpočtový výbor doporučil schválení návrhu, avšak nepodpořil žádné z pozměňovacích návrhů, které by mohly měnit základní principy této reformy. Ministryně Schillerová varovala před tím, že jakékoli úpravy by mohly oslabit klíčový cíl návrhu, kterým je zajištění férového a transparentního podnikatelského prostředí, a tím i důvěru v tržní mechanismy.
Nové prvky elektronické evidence tržeb
V návrhu na znovuzavedení EET se objevují některé novinky, které mají odlišit tuto verzi od předchozí. Schillerová uvedla, že nová EET nebude vyžadovat povinnost tisknout účtenky, jak tomu bylo dříve. Tímto krokem se má usnadnit proces pro podnikatele, kteří se obávají administrativní zátěže. Dále se má nově evidovat i bezhotovostní platby, což je reakce na moderní platební technologie, které se v posledních letech rozšířily. Ministryně zdůraznila, že koncepce návrhu reflektuje aktuální trendy v oblasti platebních metod a zajišťuje tak důslednější dohled nad transakcemi.
Na podporu návrhu se vyjádřily různé oborové asociace a komory, které zastupují podnikatele různých velikostí. Například ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček vyzdvihl, že malé, střední i velké podnikatelské subjekty požadují od státu zajištění férového prostředí. Pro podnikatele je důležité, aby se mohli spolehnout na to, že jejich konkurence dodržuje stejné pravidla. Tato myšlenka by měla pomoci vytvořit silnější a stabilnější ekonomické prostředí v zemi, což by mělo vést k dalšímu rozvoji a prosperitě českého podnikání.
Kritika a obavy opozice
Opozice, především z řad TOP 09, vyjádřila silnou kritiku na zařazení bezhotovostních plateb pod EET. Předseda klubu TOP 09 Jan Jakob upozornil na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu, které vyřadilo bezhotovostní platby z evidence tržeb. Proto předložil pozměňovací návrh, jehož cílem je vyjmout bezhotovostní transakce z povinnosti evidence. Na to reagovala ministryně Schillerová tím, že současný návrh je v souladu s dřívějšími rozhodnutími Ústavního soudu a zohledňuje vývoj moderních platebních technologií.
Jakob také zpochybnil odhadovaný výnos 14,4 miliardy korun, který byl prezentován vládou. Podle něj jde o mýtus, který nemusí odrážet skutečnost. Opozice se obává, že zavedení EET by mohlo vést k dalšímu zatížení podnikatelů a zvýšení administrativní zátěže, což by mohlo mít negativní dopad na malé a střední podniky, které často bojují s nedostatkem času a zdrojů. Tyto obavy odrážejí širší diskusi o tom, jakým způsobem by měly být podnikatelské subjekty regulovány a jaký dopad mají taková opatření na ekonomický výkon země.